Ušít roušky ze vzorovaných látek pro holky vydrželo krátkou dobu, pak nechtěly ven.
Samozřejmě se v roušce ideálně nedýchá a pro dítě je to velká indispozice. Nejsou tak velké, aby reagovaly na jasný příkaz, nebo aby pochopily vážnost důvodu k nošení. Je pro ně lepší říct, že nechtějí ven, ani na kolo. Otázka je, zda pro malé děti není nošení kontraproduktivní, dost roušky oslintají v minutě, nevím, zda okolí je chráněno před případnými viry...
Vytáhla jsem permanentní fixy. Byly foukací a původně přibalené k nějakým vitamínům, mam je doma skované delší dobu. Permanentní a foukací my nepřišlo jako dobrá kombinace. Ted jako když najdu! Ale bez foukátka. Nastříhala jsem jednoduché roušky a malovalo se. Běsky, draci, Tlapková…
Vlastnoručně namalované a také jednovrstvé, vyztužené pouze pružnou látkou u nosu, kam prostrkuji drátek. Našla sem kousek pružné gumy za uši. Zatím tak obden jsou děvčata ochotné jít ven. Za to ten rozstřihaný bílý povlak na polštář stál!
Dobře se také osvědčuje tenká kukla do helmy, takže nyní střídáme. O karanténě i bacilech s nimi mluvíme, ale snažíme se nestrašit. Už takto jsou nejspíše vyděšené až dost. Chtějí k babičce a nemohou. Chtějí do školky a za kamarádama. Mladší se začala v noci častěji počurávat a opět má nyní plenku. Trochu pomáhají drobnosti. Hračky v roušce je už nebaví, ale našla sem postavy v rouškách, tak omalovávaly s nadšením. Igráčka v roušce přemýšlím koupit dětem jako upomínku na toto zvláštní období.
Vytiskněte si na 3D tiskárně roušky na Lego
Roušky na pohádkových postavách
Edice figurek Igráček v roušce „POMÁHEJ S IGRÁČKEM“
